První dva měsíce jsou za mnou, utekly, ani nevím jak. Hodně
pracuju, hlavní pracovní poměr, brigáda v administrativě, brigáda jako
zdravotní dozor, k tomu nějaké další nárazovky, jako jsou různé účasti na
placených výzkumech (CEVRO apod.). 280 hodin měsíčně, škola, učení. Jednou za
dva týdny si nechávám volnou neděli na odpočinek. Snažím se vydělat peníze na
Vánoce a zároveň našetřit na období, kdy budu muset čerpat neplacené volno na
povinné praxe, které se mi nedaří vecpat pouze na dny volna. A praxe už se
blíží! Už na konci měsíce! Dobrá zpráva je, že končím v brigádě, horší je,
že to neznamená volno, jen práci jinde.
Z čeho mám obavy
Praxe
Začínám na interně v nemocnici Na Františku, navazuju
na oddělení následné péče v nemocnici v Krči. Začínám být trochu ve
stresu, protože ještě nemám přezůvky, tričko, kalhoty, vlastně nejsem ještě
vůbec připravená a čas se nebezpečně krátí!
Bojím se, že budu nešikovná, nikdy jsem neaplikovala injekci
a tak vůbec.
Latina
Z první výuky latiny jsem doslova utíkala. Přestože
jsem ji měla už na zdrávce i na lékařský fakultě v loňském roce, tady mi
tenhle děsivej předmět rozhodně nesedl a víckrát jsem na latinu nešla. Rozhodla
jsem se ji zvládnout sama. Roztřídila
jsem si celou slovní zásobu podle deklinací a snažím se cvičit fotografickou
paměť . Předtermín by měl být v prosinci, doufám, že se toho zla zbavím na
první pokus.
Zkouškové obecně
V zimním semestru mě čeká 7 klasifikovaných předmětů
(klasifikovaných zápočtů a zkoušek) a 11 zápočtů. Neumím si to zatím vůbec představit,
ale můžu se utěšovat tím, že to je ještě pohoda oproti tomu, co mě čeká na
konci letního semestru. Ačkoliv se snažím zodpovědně nějak systematicky
připravovat, je to dost těžký nejen pro obsáhlost, ale hlavně kvůli tomu, že
pořád tak docela nevím, jak učení některých předmětů pojmout. Nevím, co si mám
myslet o biofyzice, jak moc do hloubky se učit mikrobiologii…
Co je super
Vyučující
Přístup vyučujících je oproti univerzitě hodně individuální,
což je dáno rozhodně především tím, že nás nastoupilo do ročníku 30 a ne 90 a
více, jako to bývá. Na některé předměty se dokonce dělíme na dvě skupiny, takže
ve výsledku je výuka vlastně stejně tak „rodinná“, jako na střední škole a
myslím, že u zdravotnického oboru je tohle jednoznačně kladem. Biofyziku a
podobné „nutné zlo“ na konci semestru vezme čert, ale u těch důležitých předmětů
mám fakt pocit, že tu jsou vyučující pro každého z nás a je tu právě
proto, aby nás to dobře naučil.
Třídní
Na rozdíl od univerzity tady máme i svoji třídní. Vždycky se
mi chce hrozně smát, když na to pomyslím. Ale ve skutečnosti je to hrozně hezký
a hlavně nám tenhle fakt šetří poměrně dost času a nervů. Zatímco na univerzitě
si všechny informace hledáte na internetu a řešíte sami, obíháte všemožné
inštance, abyste vyřešili, co potřebujete, tady to jde vždycky přes třídní,
naopak na internetu se toho moc nedočtete. Vyřízení čipů, indexy, informace k praxím,
vše třídní.
Spolužáci
Většina spolužáků na kombinované formě už jsou profíci v oboru
- řidiči záchranek, horský záchranář, sestřičky, takže se spoustu zajímavých
informací dozvídáme my „neprofíci“ i jen tak mezi řečí.
I bez ohledu na naše aktuální zaměstnání jsme se sešli myslím
dobrá parta lidí.
Praha
Už to, že jsme v Praze, je v mnoha ohledech luxus.
Přestože jsem poslední měsíce časově extrémně vytížená (vlastně to jsem od
doby, co jsem se před rokem přistěhovala) užívám si Prahu ve všech směrech.
Neustále je možnost hlásit se na různé přednášky, diskuzní medické večery,
účastnit se různých výzkumů (např. Pokusní králíci prof. Flegra, CEVRO institut
apod.), dá se tu sehnat i spousta brigád, jednorázových přivýdělků. Pokud máte
např. Multisport kartu, můžete každý den relaxovat skoro kdekoliv je to možné,
téměř všude v Praze kartičku berou, v bazenéch, wellnessech… Takže když se ráno probudíte a říkáte si, že
by se hodil dnes nějaký přivýdělek, seženete ho. Když chcete do posilovny,
vyberete si. Nemusíte spoustu věcí řešit a plánovat x dní dopředu, ta Praha je
fakt dynamická a to se mi při mém životním tempu strašně líbí.
Co mám teď v plánu
- Tak teď se hlavně učím. Učím se v metru, v autobuse, před spaním, i v mezičasech v práci. Dobře, v práci na to čas prakticky není, ale aspoň mě uklidňuje, že na to koukám :-D
- Chystám se na poslední šichty v brigádě a pak hurá na praxe.
- 1.-.2.prosince jsem v Hradci na dvoudenní konferenci První pomoc v boji (http://viaprotect.cz/akce.php), těším se šíleně. Kdybyste měl někdo tip, kde za rozumnej peníz přespat, sem s tím!
V příštích příspěvcích se dozvíte:
- Vše o kurzech chirurgického šití
- Jaký byly praxe a zda všichni přežili
- Jaká byla konference v Hradci
Žádné komentáře:
Okomentovat