Jak se (na)učit latinu

Jak jsem psala v předchozím článku, z hodiny latiny jsem utekla s tím, že se ji pokusím zmáknout doma sama. Rozhodně si nejsem jistá tím, že to byl dobrý nápad. Naopak pokud jde o studenta, co měl jako já latinu naposledy před deseti lety nebo nikdy (což to vlastně totéž), spíš tento postup důrazně nedoporučuju. Prostě si zobněte Lexaurin a zkuste výuku absolvovat.

Moje technika

Ke zvládnutí předmětu je nezbytná, vyučujícím požadovaná, učebnice od Seinerové – LATINA – Úvod do latinské terminologie. Není tak tlustá jako třeba IANUA, kterou požadovali na 1.LF a stojí nějakých 120 korun (nejvíc sexy cena ze všech učebnic a skript ever!). No tím ty výhody asi končí. Uvnitř knížky jsem jak v lese (a marně hledám světýlko).

Zkoušková písemka by měla obsahovat:

I.- II. část: slovní zásoba

III. část: skloňování

IV. část: překlad slovních spojení

K úspěchu (za 3) by dle informací mělo postačit 50%, což by měla být bezchybná první a druhá část, tedy slovní zásoba (překlad, tvar v gen. sing. a rod).

Rozhodla jsem se, že pro tenhle předmět využiju fotografickou paměť.

Celou slovní zásobu jsem si pracně roztřídila do jednotlivých deklinací, každé deklinaci jsem přiřadila barvu a přidala skloňovací tabulku.

Můj plán – když budu vědět, „jakou barvu“ má slovíčko, budu vědět, jak se skloňuje. Teprve se v učení vrhám na třetí deklinaci, ale zdá se mi, že by to mohlo fungovat. (rozhodně líp, než to jet ze slovníčku v knížce).

Fígle

Nejsem si jistá, jestli bych jen tak do hlavy nacpala ty všechny koncovky v deklinacích us-í-ó-um-ó-í-órum-ís-ós-ís-ííííí-ááááá-bééééééé…

Hledám v tom pomůcky, ač nedávají smysl, strašně dobře se mi to pamatuje. (možná protože to jsou takové kraviny). Doporučuju si takovou pomůcku najít taky.

Moje pomůcka pro vzor MUSCULUS

1. Musculus –us, -er
2. Musculí – í (ívan)
3. Musculó –ó (ólbracht)
4. Musculum – um (umí)
5. Musculó – ó (ódy)

1. Musculí –í (to je jasné, jako 2. Pád v singuláru)
2. Musculórum – órum (ženy jsou órum, chlapi jsou orum, prostě si to pamatuju)
3. Musculís ííííííííí
4. Musculós ooooo
5. Musculís  íííííí

Ííííííí(s) ooooo(s) íííííí(s) – to je mužskej osel.

U vzoru véna to končí íííííííí(s) áááá(s) ííííí(s), to je normální osel

Co se týče předložek

Jednoduše mám předložky červený (akuzativní), modrý (ablativní) a zelený (akuz.+ablativní). Je jich tak málo, že pamatovat si barvičku mi problém nedělá.

U zelených je to v překladu z latiny do češtiny jednoduché:

Př.: in vena – v žíle

      In venam – do žíly (KAM – AM (venAM).

Takže moje taktika je, pamatovat si dobře barvičky a legendy, pak už tu písemku přeci nějak musím napsat.

(přídavná jména a slovesa mě teprve čekají, tam zatím nemám taktiku).

Pokud máte nějakou vaší speciální taktiku, fígl, sem s ním!

               Učte se a nezapomínejte: I záchranář si může přečíst Vergilia v originále!

První dva měsíce aneb čeho se děsim

První dva měsíce jsou za mnou, utekly, ani nevím jak. Hodně pracuju, hlavní pracovní poměr, brigáda v administrativě, brigáda jako zdravotní dozor, k tomu nějaké další nárazovky, jako jsou různé účasti na placených výzkumech (CEVRO apod.). 280 hodin měsíčně, škola, učení. Jednou za dva týdny si nechávám volnou neděli na odpočinek. Snažím se vydělat peníze na Vánoce a zároveň našetřit na období, kdy budu muset čerpat neplacené volno na povinné praxe, které se mi nedaří vecpat pouze na dny volna. A praxe už se blíží! Už na konci měsíce! Dobrá zpráva je, že končím v brigádě, horší je, že to neznamená volno, jen práci jinde. 

Z čeho mám obavy

Praxe

Začínám na interně v nemocnici Na Františku, navazuju na oddělení následné péče v nemocnici v Krči. Začínám být trochu ve stresu, protože ještě nemám přezůvky, tričko, kalhoty, vlastně nejsem ještě vůbec připravená a čas se nebezpečně krátí!

Bojím se, že budu nešikovná, nikdy jsem neaplikovala injekci a tak vůbec.

 

Latina

Z první výuky latiny jsem doslova utíkala. Přestože jsem ji měla už na zdrávce i na lékařský fakultě v loňském roce, tady mi tenhle děsivej předmět rozhodně nesedl a víckrát jsem na latinu nešla. Rozhodla jsem se ji zvládnout sama.  Roztřídila jsem si celou slovní zásobu podle deklinací a snažím se cvičit fotografickou paměť . Předtermín by měl být v prosinci, doufám, že se toho zla zbavím na první pokus.

Zkouškové obecně

V zimním semestru mě čeká 7 klasifikovaných předmětů (klasifikovaných zápočtů a zkoušek) a 11 zápočtů. Neumím si to zatím vůbec představit, ale můžu se utěšovat tím, že to je ještě pohoda oproti tomu, co mě čeká na konci letního semestru. Ačkoliv se snažím zodpovědně nějak systematicky připravovat, je to dost těžký nejen pro obsáhlost, ale hlavně kvůli tomu, že pořád tak docela nevím, jak učení některých předmětů pojmout. Nevím, co si mám myslet o biofyzice, jak moc do hloubky se učit mikrobiologii…

 

 

Co je super

 

Vyučující

Přístup vyučujících je oproti univerzitě hodně individuální, což je dáno rozhodně především tím, že nás nastoupilo do ročníku 30 a ne 90 a více, jako to bývá. Na některé předměty se dokonce dělíme na dvě skupiny, takže ve výsledku je výuka vlastně stejně tak „rodinná“, jako na střední škole a myslím, že u zdravotnického oboru je tohle jednoznačně kladem. Biofyziku a podobné „nutné zlo“ na konci semestru vezme čert, ale u těch důležitých předmětů mám fakt pocit, že tu jsou vyučující pro každého z nás a je tu právě proto, aby nás to dobře naučil.

Třídní

Na rozdíl od univerzity tady máme i svoji třídní. Vždycky se mi chce hrozně smát, když na to pomyslím. Ale ve skutečnosti je to hrozně hezký a hlavně nám tenhle fakt šetří poměrně dost času a nervů. Zatímco na univerzitě si všechny informace hledáte na internetu a řešíte sami, obíháte všemožné inštance, abyste vyřešili, co potřebujete, tady to jde vždycky přes třídní, naopak na internetu se toho moc nedočtete. Vyřízení čipů, indexy, informace k praxím, vše třídní.

Spolužáci

Většina spolužáků na kombinované formě už jsou profíci v oboru - řidiči záchranek, horský záchranář, sestřičky, takže se spoustu zajímavých informací dozvídáme my „neprofíci“ i jen tak mezi řečí.

I bez ohledu na naše aktuální zaměstnání jsme se sešli myslím dobrá parta lidí.

Praha

Už to, že jsme v Praze, je v mnoha ohledech luxus. Přestože jsem poslední měsíce časově extrémně vytížená (vlastně to jsem od doby, co jsem se před rokem přistěhovala) užívám si Prahu ve všech směrech. Neustále je možnost hlásit se na různé přednášky, diskuzní medické večery, účastnit se různých výzkumů (např. Pokusní králíci prof. Flegra, CEVRO institut apod.), dá se tu sehnat i spousta brigád, jednorázových přivýdělků. Pokud máte např. Multisport kartu, můžete každý den relaxovat skoro kdekoliv je to možné, téměř všude v Praze kartičku berou,  v bazenéch, wellnessech…  Takže když se ráno probudíte a říkáte si, že by se hodil dnes nějaký přivýdělek, seženete ho. Když chcete do posilovny, vyberete si. Nemusíte spoustu věcí řešit a plánovat x dní dopředu, ta Praha je fakt dynamická a to se mi při mém životním tempu strašně líbí. 

Co mám teď v plánu

• Tak teď se hlavně učím. Učím se v metru, v autobuse, před spaním, i v mezičasech v práci. Dobře, v práci na to čas prakticky není, ale aspoň mě uklidňuje, že na to koukám :-D
•  Chystám se na poslední šichty v brigádě a pak hurá na praxe. 
•  1.-.2.prosince jsem v Hradci na dvoudenní konferenci První pomoc v boji (http://viaprotect.cz/akce.php), těším se šíleně. Kdybyste měl někdo tip, kde za rozumnej peníz přespat, sem s tím! 

 

V příštích příspěvcích se dozvíte:

• Vše o kurzech chirurgického šití
• Jaký byly praxe a zda všichni přežili
• Jaká byla konference v Hradci